Bostonské pití čaje

… jak obyčejný čaj pomohl americkému boji za svobodu a nezávislost

V zimní noci roku 1773 se skupina amerických kolonistů převlékla za Mohawské Indiány a v tichosti se dostali na paluby lodí kotvících v bostonském zálivu. Šlo o tři lodě, které připluly s nákladem čaje britské východoindické společnosti. Skupina „synů svobody“ rozbila přes 340 beden a čaj v hodnotě vyšší než 92.000 liber vhodila do moře.

Britský ministr financí, totiž z jara toho roku přišel s geniálním plánem, jak zachránit bez nadsázky potápějící se Východoindickou společnost. Londýnská skladiště společnosti tou dobou přetékala neprodaným čajem … bylo ho něco přes sedm milionů kilogramů a tou dobou už bylo jasné, že bez pomoci vlády se čaje jen tak nezbaví. Nově vydaný zákon o čaji si však s tímto problémem dokázal hravě poradit. Čaj vyvážený do kolonií bude, díky vrácenému clu, daleko levnější – přímo bezkonkurečně nejlevnější. Vyzraje tím nad čajem amerických obchodníků, kteří podle platných regulí musí kupovat drahý čaj z londýnských skladišť. A dokonce se stane ještě lacinějším, než pašovaný čaj od holandských překupníků.

Plán měl nicméně trhlinu, počítal totiž s tím, že se obyvatelé Nové Anglie budou řídit pouze tržní cenou. Tím, že z obchodu vyřadil koloniální obchodníky, se zvedla silná vlna nevole. Jestliže Londýn dnes pouhým nařízením zničil naše obchodníky s čajem – jaké zboží přijde na řadu příště? Znamená to, že si Svatojakubský dvůr bude plnit státní pokladnu v Londýně na úkor kolonií i v budoucnu? A mimochodem, skutečně kvalitní čaj by nikdy nemohl být tak laciný …

Nastavený monopol zburcoval lid v koloniích tak účinně, jaký by mu mohl závidět nejeden revolucionář. A v té době do Bostonu připluly tři lodě s nákladem čaje. Podle zákona museli kolonialisté zaplatit clo v okamžiku, kdy bude čaj vyložen v přístavu, ne však později než do dvaceti dnů od připlutí. Lhůta pro zaplacení daně z čaje byla stanovena na 17. prosince.

Ulicemi Bostonu kolovaly letáky burcující ke svobodě, vybízející k odboji proti „machinacím tyrana“. Během prosince se obyvatelé Bostonu scházeli k dennodenním diskuzím, co proti nastolenému zákonu podniknout. Skupina „synů svobody“ se nakonec večer 16. prosince dohodla na „tajném plánu“ a neprodleně ho realizovala. V předvečer zaplacení cla, naházela čaj do moře za mohutného povzbuzování přihlížejícího davu. Při následném vyšetřování však tito aktéři zůstali zcela neznámý …

Přesto je možné, že by se bostonský čajový dýchánek nestal tím incidentem, který v konečném důsledku odstartoval boj za nezávislost – kdyby ovšem z Londýna nepřišla odpověď v podobě „donucovacích zákonů“. Ničení majetku totiž bylo v očích mnoha vlivných obchodníků považováno za lehkovážné ničení majetku, což v tomto světle značně podrývalo důvěryhodnost radikálů. Přísnost zákonů, ke kterým však Londýn přistoupil ve snaze „naučit Boston poslušnosti“, nakonec všechny kolonisty semkla k jednotě vůči tyranským úmyslům Londýna. Ten proti vzbouřeným osadníkům nakonec nasazuje armádu a kolonisté se začnou bránit … 

Bostonský čajový dýchánek patřil mezi první události, které rozdmýchaly revoluci. Na jejím konci vyhlásilo třináct amerických kolonií nezávislost na Británii a následně vznik Spojených států amerických.