Čajovník australský

Strom čajovníku australského nemá nic společného s čajovníkem pěstovaným pro pití čaje. Čajový nápoj zůstává výsadou vylouhovaných listů stálezeleného keře Camellia sinensis. Australský čajovník patří k myrtovitým a je příbuzný s eukalyptovníky.

Přesto si James Cook připravil z australské rostliny nejen čaj, ale dokonce si z jeho listů uvařil i pivo. Právě kvůli lahodné chuti, která chutnala všem na palubě, dostala rostlina svůj název – čajovník. 

Kapitán James Cook přistál v blízkosti dnešní Sydney roku 1770 a během výpravy přes severovýchodní pobřežní oblast narazil na skupiny stromů hustě obalených lepkavými aromatickými listy, ze kterých se dal uvařit vonný čaj. Členem výpravy byl také botanik Sir Joseph Banks, který sesbíral vzorky a odvezl je do Anglie.

Na začátku 20. století prošly listy tohoto „čajovníku“ vědeckým bádáním, které potvrdilo antiseptické vlastnosti, které domorodé obyvatelstvo dávno využívalo. Esenciální olej měl podle tehdejších analýz třináctkrát silnější účinnost než kyselina karbolová (fenol), považovaná za univerzální desinfekční přípravek.

Výtažek z čajovníku australského, tzv. Tea Tree Oil získával na proslulosti a významu dalšími vědecky potvrzenými účinky. A během 2. světové války jeho hodnota ještě vzrostla (například když se na zaměstnance, kteří pracovali ve výrobě esence Tea Tree Oil, nevztahovala vojenská služba). Snahou bylo vyprodukovat takové množství Tee Tree Oil, aby se mohl stát standardním vybavením vojenských lékárniček, protože dezinfikuje, přitom nedráždí pokožku, je protizánětlivý a hojivý.

Účinky Tea Tree Oil

Tee Tree Oil je vonná silice, která se z listů kajeputu získává destilací a vyniká mimořádnými antiseptickými, antibakteriálními a fungicidními účinky.