Geografie původu slova „čaj“

S tématem geografických cest čaje se pojí i dva základní názvy tohoto nápoje. Jazykové nuance nám vypráví příběh, kudy čaj putoval a odkud přišel. Trasy čaje napovídají dokonce i mocenské a ekonomické sféry vlivu, které se vinou celým evropským kontinentem jako vodní proudy na zdánlivě klidné hladině.
 

Říše středu

Regionální rozdělení názvu nejoblíbenějšího nápoje se váže k samotné čínské říši. Severní pojmenování „ča“ vychází z kantonské čínštiny a oficiálně je používali císařští úředníci. V dialektu jižní provincie se ujal výraz „te“. Tím, že se oba tyto názvy pro čaj dostaly do Evropy prakticky současně, umožnily zviditelnit trasy, kudy čaj putoval.
 

Evropa

Jazykové rozdělení čaje v Číně pokračovalo i v Evropě. Jazykové mutace v evropských slovnících odpovídají trasám, kterými čaj přišel. Staré rozdělení kontinentu na východ a západ se sice může zdát otřepanou frází, ale z čistě faktického hlediska současné spotřeby čaje je patrné, že evropskými čajovými mocnostmi stále zůstává Anglie a Rusko. Stejně tak se i jazykově rozdělil název čaje v evropských zemích.
 

„ča“ a „te“ v Evropě

Geografie „čaje“ přišla do jazyků evropských zemí díky obchodním kontaktům s Levantou – oblastí Východního Středomoří – nebo Ruskem, které si nakonec jako jediné udrželo suchozemský styk s Čínou díky karavanám. Byla to právě tato severní cesta, která vedla nekonečnými kraji Ruska a Sibiře a přinesla do Evropy „čaj“. Nejdříve využívala tzv. Babinovskou cestu, která byla až v 18. století nahrazena Sibiřským traktem, přímým předchůdcem Transsibiřské magistrály.

Jižní cesta vedla přes moře a s ní připlul i název „te“. Námořní trasou se čaj dostal do Evropy díky Holanďanům a to v roce 1610 pod názvem „thee“. Holanďané nakupovali čaj v provincii Fu-tien a převzali i jejich regionální výraz „te“ (vyslovovaný „tei“). A z toho nakonec vyplývalo i regionální rozdělení názvu slova čaj ve slovnících evropských jazyků. Státy, které původně nakupovaly čaj od Holanďanů, převzali i jejich název tohoto nápoje.

Obzvlášť v 19. století, když už čaj v evropských salonech zakotvil, se ve společnosti vedly vášnivé debaty o tom, zda je lepší čaj dovážet přes moře nebo přes pevninu. Oba druhy měly své zastánce. Ti, kteří preferovali čaj dovezený lodí, argumentovali, že v „ruském čaji“ cítí pach zvířat a kouř z ohňů. Jejich oponenti si nenechali vysvětlit, že čaji škodí přeprava ve vlhkém podpalubí zaoceánských lodí.

Hospodářské trasy jsou díky jazykovým mutacím patrné dodnes. Jednoduchým porovnáním slovníků evropských států můžeme nahlédnout do ekonomických vazeb států a rozečíst mnohé z jejich historie. Ilustrativní příklad může nabídnout Lotyšsko - jeden z pobaltských států bojujících o svou nezávislost na blízkém mocném sousedovi: Rusku. Z názvu oblíbeného nápoje vysvítají vazby, které se váží k ekonomickým konexím a mocenským sférám vlivu. Lotyšsko jako historické území začleněné v německé obchodní doméně Hansy má – navzdory územní blízkosti s Ruskem – ve svém slovníku „tēja“ z německého „Tee“.
 

Je v Čechách rozdíl mezi „čajem“ a „thé“?

Čaj se dostal do Evropy na začátku 17. století – na území dnešního Německa se však čaj rozšířil mnohem později. První doklad o německém ekvivalentu slova čaj „der Tee“ je až z počátku 18. století.

Do Prahy se čaj dostal právě jako německý „Tee“ a rozhodně se nerozšířil tak rychle jako káva. Dokonce ještě za 100 let (na začátku 19. století) se čaj nepil všeobecně, spíš můžeme stále mluvit o čaji jako o zvláštnosti.

Dnes se již rozdíl mezi přípravou čaje a bylinného odvaru jazykově setřel a téměř pro všechny horké nálevy již používáme slovo čaj. Ještě v polovině 20. století se však slovem čaj označoval skutečně pouze nápoj z listů čajovníku. Ostatní “čaje“ se označovaly jako „thé“ a šlo především o odvary z léčivých bylin. „Bezový thé“ nebo „lipový thé“ se popíjel jako domácí bylinný lék.

V této souvislosti neškodí připomenout i sociální rozvrstvení pití „čaje“ a „thé“. Zatímco čaj se podával ve vyšších vrstvách, odvary z bylin byly rozšířené napříč celou společností. S určitostí však můžeme říct, že tvar „thé“ byl do češtiny převzat z němčiny.

Josef Dobrovský na začátku 19. století ještě uvádí obě varianty a to „thé“ i „čaj“. Od něj převzal rovněž oba ekvivalenty Josef Jungmann. V literatuře se pak uvádí většinou oba termíny, „čaj“ na prvním místě a za ním v závorce „thé“. V Čechách došlo k boji mezi ekonomickým – německým vlivem a názorovým – obrozeneckým vlivem, který nakonec zvítězil a prosadil ruský ekvivalent „чай“. Díky tomuto tření spolu v Čechách žili oba názvy ve vzájemné shodě, čímž napomáhaly ke správnému rozlišení nápoje z listů čajovníku a bylinného odvaru.


Napište nám




Newsletter

Přihlášení k odběru novinek.

Adresa

Ocelářská 392/9
190 00 Praha 9-Libeň
(Výdej - Recepce
Po-Pá 7:00 - 16:45
)

Kontakt

tel.: +420 774 408 942,
       +420 774 851 061
e-mail: info@unitea.cz

Newsletter

[x] Zavřít

Newsletter

[x] Zavřít

Přihlášení

[x] Zavřít




Zapomněl jsem heslo